INSTITUT BOHUSLAVA MARTINŮ



ŘEDITEL


Mgr. Aleš Březina,
ředitel, muzikolog ▼
Mgr. Aleš Březina

Aleš Březina  absolvoval Konzervatoř v Plzni (housle) a muzikologii na univerzitách v Praze a Basileji. Od roku 1994 je ředitelem Institutu Bohuslava Martinů v Praze. Publikoval v českých a zahraničních časopisech a sbornících řadu odborných studií o hudbě 20. století, zejména o životě a díle B. Martinů. V roce 1998 rekonstruoval první verzi opery B. Martinů Řecké pašije (revizi partitury a klavírního výtahu vydala vídeňská Universal Edition), která byla premiérována na festivalu Bregenzer Festspiele v Rakousku v roce 1999 v koprodukci s Royal Opera House Covent Garden (v lednu 2005 ji bylo možno shlédnout v brněnském Národním divadle, kde zakončovala projekt Česká hudba 2004). Následně ji nastudovala opera v Brémách a Soluni.
Březina je předsedou ediční rady Souborného kritického vydání děl B. Martinů, připravil řadu skladeb tohoto skladatele pro kritická či urtextová vydání v českých, německých, anglických, rakouských a francouzských nakladatelstvích. V poslední době to byla zejména urtextová edice opery Julietta aneb Snář, která sloužila pro nastudování této opery v pařížské Opera Bastille v únoru 2006. V minulých deseti letech přednášel Březina na konferencích v mnoha evropských zemích (Praha, Bregenz, Londýn, Paříž, Brusel ad.) a USA. Uspořádal několik mezinárodních muzikologických konferencí v Praze a v Bregenzi, přednesené texty připravil k vydání v nakladatelství Peter Lang Verlag Bern a Peter Lang Verlag Berlin.
Je též spoluautorem a průvodcem dvou dokumentárních filmů, které režíroval Jiří Nekvasil: Bohuslav Martinů: Návrat z exilu (ČT 1998) a Martinů a Amerika (ČT 2000). Opakovaně spolupracuje s rakouskou televizí ORF a kulturním kanálem 3SAT, pro který připravil pořady o B. Martinů a Řeckých pašijích (1999), o Zlatém kohoutkovi N. Rimského–Korsakova (2000), o Juliette B. Martinů (2002) a Lišce Bystroušce L. Janáčka (2003). Kromě toho přeložil libreto opery Julietta aneb Snář do němčiny (spolu s Dietfriedem Bernetem, Bregenzer Festspiele 2002) a Řecké pašije (ND 2006) do češtiny.
Od roku 1995 je Březina dramaturgem pražského Festivalu Bohuslava Martinů, ze kterého vydává každý rok nekomerční CD. V roce 2005 vytvořil hudební dramaturgii Českého národního dne a Českého národního týdne na světové výstavě EXPO 2005 v japonském Aichi. V roce 2004 připravil dramaturgii projektu České sny, mezinárodního hudebního festivalu s více než 100 koncerty v 17 evropských zemích. (www.ceskesny.cz). Pro rok 2007 byl pověřen dramaturgií druhého ročníku Českých snů.
Vedle své muzikologické a organizační činnosti je Březina autorem hudby k řadě filmů, divadelních a televizních inscenací. Mezi nejvýznamnější patří filmy Knoflíkáři (režie Petr Zelenka, 1998), Musíme si pomáhat (režie Jan Hřebejk, 2000 – nominace na cenu Americké filmové akademie Oscar 2000 v kategorii Nejlepší zahraniční film, soundtrack Sony BMG) , Horem pádem (režie Jan Hřebejk, 2004 - nominace na cenu Český lev za nejlepší hudbu, soundtrack Sony BMG) a hudba k německému filmu Durch diese nacht sehe ich keinen einzigen Stern s Corrinou Harfouch v hlavní roli (režie Dagmar Knöpfel, 2005). Pro zpěvačku Soňu Červenou napsal Březina melodram A-ha!, který byl premiérován na Mezinárodním festivalu melodramu v Praze v listopadu 2004 a reprízován mj. v televizním dokumentu Olgy Sommerové Moje století (ČT 2005). V současné době dokončuje Březina hudbu k filmům Kráska v nesnázích (režie Jan Hřebejk, premiéra září 2006), Obsluhoval jsem anglického  krále (režie Jiří Menzel, premiéra leden 2007). Na rok  2007 připravuje mj. hudbu k celovečernímu dokumentárnímu filmu Lukáše Přibyla s pracovním názvem Zapomenuté koncentrační tábory.
V březnu 2006 vyšlo CD významné izraelské šansoniérky Chavy Alberstein Lemele, které Březina aranžoval a produkoval. V současné době připravuje pro Soňu Červenou celovečerní operu o procesu s Miladou Horákovou Zítra se bude aneb Hra na proces na libreto J. Nekvasila, premiéra je plánována na únor 2007.
Aleš Březina je členem řady českých a zahraničních odborných společností, umělecké rady festivalu Pražské jaro a Národního divadla v Praze. .


Knihy

A. Březina, R. Dostálová, Řecké pašije. Osud jedné opery. Korespondence Nikose Kazantzakise s Bohuslavem Martinů, SETOUT, Praha 2003, 229 stran. English summary.

A. Březina, L. Sadílková (vyd.) Charlotte Martinů: Můj život s Bohuslavem Martinů, Editio Bärenreiter Praha 2003 (kritické komentované vydání pamětí Ch.Martinů)


Odborné texty a publikace (výběr)

- Die Martinů-Manuskripte – in Joseph Willimann (Hrsg.), Schweizer Jahrbuch für Musikwissenschaft, N.F. 13/14, Paul Haupt Bern etc 1994, S.157-274

- “...eine übertriebene, gewollte Einfachheit.” Bohuslav Martinů als Rezensent des Pariser Musiklebens, in Felix Meyer (Hrsg.), Klassizistische Moderne, Amadeus Verlag Winterthur 1996, S.449-450

- Eine “phantastische Schule” des Komponierens für Streichorchester. Martinůs Eingriffe in die ‘Partita’(1938) von Vítězslava Kaprálová, in Joseph Willimann (Hrsg.), Schweizer Jahrbuch für Musikwissenschaft, N.F. 17, Peter Lang Bern etc. 1997, S.95-113. přetisk v A verzi v Czech Music, Year-book of the Dvořák Society, Londýn 2001 (?)

- “Je respire une dernière fois”. Propos sur Ariane de Martinů, in Ariane/Le Chateau de Barbe-Bleue, Le Programme de l’Opéra du Rhin, Strassbourg 1997, pp.36-45. Německá verze Kolín nad Rýnem 2006

- „It is God who speaks through your mouth, Manolios.“ Überlegungen zu den zwei Fassungen der Oper Die Griechische Passion, in: Programmheft zur Uraufführung der ersten Fassung der Oper Die Griechische Passion von Bohuslav Martinů, Bregenzer Festspiele 1999, pp.24-41

- „Tragedy and Compassion“ and „Recreating the Original“, in The Greek Passion, Programme, Covent Garden 2000, pp.15-18, p. 42

- “Die nächste Etappe unserer Reise liegt noch im Unbekannten.” Bohuslav Martinůs Flüchtlingsdrama ‘Die griechische Passion’, in: Ulrich Mosch (Hrsg.), Entrez Denges et Denezy ...Dokumente zur Schweizer Musikgeschichte 1900-2000, Schott Musik International, Mainz, 2000, S.407-413

- Die Darstellung des ausländischen Musiklebens in der tschechischen Musikpresse zu Beginn des 20. Jahrhunderts, in: Aleš Březina (Hrsg.) Prager Musikleben zu Beginn des 20. Jahrhunderts [=Jahrbuch der Bohuslav Martinů-Stiftung, 1/1996], Peter Lang Verlag 2000, S.27-37

- “…abych se mohl na změny předem duševně připravit.” Řecké pašije – dvě opery Bohuslava Martinů, in Hudební věda, , XXXVII, Praha 2001, No.1/2, pp.137-153

- „... dass ich ganze Szenen aus dieser Oper durchlebe“. Bohuslav Martinůs Juliette oder Das Traumbuch zwischen Traum und Alptraum, im Programmheft der österreichischen szenischen Erstaufführung der Oper Juliette oder Das Traumbuch an den Bregenzer Festspielen 2002, S.17-20

- “[...] the essential nobility of thoughts and things which are quite simple [...]. ” Martinůs Versuch einer Erneuerung der Symphonie, in Symphonik 1930-1950. Gattungsgeschichtliche und analytische Beiträge, hrsg. von Wolfgang Osthoff und Giselher Schubert, =Frankfurter Studien Band IX, Mainz 2003, S. 224-242.

- „Ich habe Bystrouška wegen des Waldes und
der Traurigkeit meiner späten Jahre gefangen.“ Zur Entstehung der Oper Die Abenteuer des schlauen Füchsleins von Leoš Janáček,
im Programmheft der Bregenzer Festspiele 2003, S. 15-17

- Das Tagebuch eines Verschollenen, im Programmheft der Bregenzer Festspiele 2003, S. 29-31

- Editionsrichtlinien der Bohuslav Martinů Gesamtausgabe, in Hudební věda 2004, XLI, 3-4, s. 411-432


Notové edice děl B. Martinů

- Smyčcový kvartet č.6 (s Ivanem Štrausem), Editio Bärenreiter Praha (2006)
- Kuchyňská revue (s Christopherem Hogwoodem) Editions Leduc Paris (2006)
- Loutky I-III  -  Editio Bärenreiter Praha (2002, 2004, 2005)
- Smyčcový kvartet č. 5 (s Adamem Klemensem) Editio Bärenreiter Praha (2005)
- Smyčcový kvartet č.4 (s Ivanem Štrausem), Editio Bärenreiter Praha (2004)
- Suite concertante (2. verze) – Schott Mainz (2003)
- Sonáta č.3 pro violoncello a klavír -  Editio Bärenreiter Praha (2003)
- Jaro v zahradě -  Editio Bärenreiter Praha (2003)
- Symfonie č.3 (spolu se Sandrou Bergmannovou) Boosey and Hawkes, Londýn (2003)
- Allegro symphonique – Bärenreiter Kassel (2002)
- Juliette  aneb Snář – urtextové vydání DILIA Praha (2005). Obsahuje původní český a francouzský text libreta a jeho překlady do angličtiny a němčiny. Dvojjazyčná (CJ, AJ) úvodní studie o vzniku díla jeho recepci s řadou pramenných dokumentů
- Řecké pašije, rekonstrukce 1. verze a urtextové vydání UE Wien (2001)
- 4 písně na slova české lidové poezie, Editio Bärenreiter Praha (1999)
- Smyčcový kvartet Es dur – rekonstrukce a světová premiéra, Curych 1993 s Drsovým kvartetem


Překlady libret

- Juliette oder Das Traumbuch – textkritický překlad libreta do němčiny pro Bregenzer Festspiele 2002 (spolu s Dietfriedem Bernetem), publikováno in Bregenzer Festspiele 2002, Oper im Haus Juliette oder Das Traumbuch, Textbuch (též v klavírním výtahu této opery a v bukletu CD Bregenzer Festspiele Koch Schwan 2002)

- Řecké pašije – textkritický překlad 2. verze opery (1957-59) z anglického originálu do češtiny, publikováno v programu Národního divadla v Praze 2006 a v klavírním výtahu opery


Dokumentární filmy

Návrat z exilu (ČT 1998)
Jiří Nekvasil – režie, Aleš Březina – scénář (spolu s Jiřím Nekvasilem) a prezentace. Česká a anglická verze

Bohuslav Martinů a USA (ČT 2000)
Jiří Nekvasil - režie, Aleš Březina – scénář (spolu s Jiřím Nekvasilem) a prezentace. Česká a anglická verze.


Filmová hudba

Co všechno chcete vědět o sexu a bojíte se to prožít (1988)
Režie Jan Hřebejk, scénář Petr Zelenka, Hudba Aleš Březina. Ocenění: MAXIM, studentská cena za nejlepší film na FAMU

Visací zámek (ČT 1995)
Režie Petr Zelenka, hudební aranžmá skladby „Cigára“ pro smyčcový kvartet – Aleš Březina

Mňága – Happy end (ČT 1997)
Režie Petr Zelenka, hudební aranžmá skladby „Made in Valmez“ a/ pro smyčcový kvartet, b/ pro housle, irskou mandolínu a akordeon – Aleš Březina. Vyšlo na CD Mňága Happy end.

Past (ČT 1998)
Režie Jan Hřebejk, hudba Aleš Březina

Poslední kvartet (ČT 1998)
Režie Jan Hřebejk, hudební aranžmá skladby „Slzy Mozartovy mámy šedivý“ - Aleš Březina

Knoflíkáři (1998)
Scénář a režie Petr Zelenka, hudba Aleš Březina
Ocenění:  - Český lev – cena České filmové akademie za nejlepší film roku 1998
- Zlatý tygr na mezinárodním festivalu v Rotterdamu

Musíme si pomáhat (2000)
Petr Jarchovský: scénář, Jan Hřebejk – režie, Aleš Březina – hudba
Ocenění: - Český lev – cena České filmové akademie za nejlepší film roku 2000
- Nominace americké filmové akademie (Oscar) na nejlepší zahraniční film roku 2000. Soundtrack z filmu vydal Sony BMG Czech Republic.

Vlci ve městě (ČT 2001)
Petr Nikolaev – režie, Aleš Březina – hudba.

Černá slečna – slečna Černá (ČT 2002)
Petr Nikolaev – režie, Daniela Fischerová – scénář, hudba Aleš Březina
Ocenění: nominace na cenu Telerama 2003

Pupendo (2003)
Scénář Petr Jarchovský, režie Jan Hřebejk, hudební spolupráce: Aleš Březina – aranžmá skladby Zmrzlinář Oskara Petra, hudební režie nahrávky Gran Partita W.A. Mozarta, malá vedlejší herecká role. Soundtrack z filmu vydal Sony BMG Czech Republic.


Horem pádem (2004)
Petr Jarchovský a Jan Hřebejk: scénář, Jan Hřebejk: režie, Aleš Březina: hudba. Nominace americké filmové akademie (OSCAR) za nejlepší zahraniční film roku 2004. Nominace na cenu Český lev v kategorii Filmová hudba. Soundtrack z filmu vydal Sony BMG Czech Republic.

Durch diese Nacht sehe ich keinen einzigen Stern (Této noci hvězdy nevyšly, 2005)
Dagmar Knöpfel: scénář a režie, Aleš Březina: hudba

Krásný čas (2006)
režie Andrea Sedláčková, hudba Quintin Sirjacq a Richard Wagner, aranžmá a produkce Aleš Březina

Účastníci zájezdu (2006)
režie Jiří Vejdělek, aranžmá hudby Oskara Petra a hudební produkce: Aleš Březina. Soundtrack z filmu vydal Sony BMG Czech Republic.

Kráska v nesnázích (2006)
režie Jan Hřebejk, hudba Aleš Březina

Obsluhoval jsem anglického krále (2006)
režie Jiří Menzel, hudba Aleš Březina

Zapomenuté koncentrační tábory (2007)
Dokumentární film, režie Lukáš Přibyl, hudba a výběr hudby: Aleš Březina

Chava Alberstein – Lemele (NMC březen 2006)
aranžmá všech skladeb a kompletní produkce desky

 



ZÁSTUPKYNĚ ŘEDITELE


Mgr. Zoja Seyčková,
informační specialistka, zástupkyně ředitele ▼
Mgr. Zoja Seyčková

Vystudovala gymnázium v Praze (maturita 1982) a dálkově informační studia a knihovnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (státnice 1989).

Od roku 1982 začala pracovat v technické knihovně ČKD Polovodiče, po mateřské dovolené od roku 1994 do roku 2000 v informačním oddělení Informačního centra nadací a jiných neziskových organizací (http://www.icn.cz, nyní www.neziskovky.cz) jako knihovnice a vedoucí projektu "Databáze finančních zdrojů pro neziskové organizace". Dále pracovala rok jako vedoucí knihovny na soukromé univerzitě Univerzity of New York in Prague.

Od dubna 2001 je zaměstnána v Institutu Bohuslava Martinů, kde má na starosti knihovnu a aktualizaci webových stránek. V průběhu svého zaměstnání v Institutu Bohuslava Martinů se zúčastnila několika workshopů zaměřených na vydávání hudebních materiálů, v květnu 2003 na workshopu přednesla  příspěvek s názvem „Zpracování a zpřístupňování kopií rukopisů děl Bohuslava Martinů v knihovně Nadace Bohuslava Martinů“. Podílela se na přípravách při vytvoření nové verze webových stránek www.martinu.cz a koordinovala projekt, jehož cílem bylo vystavení on-line katalogu knihovny Nadace B. Martinů a katalogu skladeb B. Martinů na stránkách www.martinu.cz.

Na základě analýz, které provedli muzikologové v Institutu Bohuslava Martinů, vytvořila databáze pro vědecký popis korespondence (dopisů Bohuslava Martinů jiným osobám i dopisů jiných osob Martinů) a pro vědecký popis autografů partitur a dalších notových dokumentů psaných rukou Bohuslava Martinů.

  Součástí pracovní náplně Zoji Seyčkové je i pořádání exkurzí pro větší počet návštěvníků, pro školy apod. (například při Dni otevřených dveří), podílela se i na přípravách tiskových konferencí k Festivalu Bohuslava Martinů, který se každý rok pořádá v Praze (jednání  s novináři a účastníky festivalu). Průběžně zaškoluje v práci s databázemi a koordinuje práci uchazečů z řad studentů  muzikologie a knihovnictví, kteří  v Institutu B. Martinů vykonávají odbornou praxi.
 
Od roku 2004 editorsky připravuje časopis Bohuslav Martinů Newsletter (od roku 2009 Martinů Revue), který vychází 3x ročně v anglickém jazyce.

Od roku 2005 byla tajemnicí, v roce 2011 byla zvolena předsedkyní České národní sekce International Association of Music Libraries (ČNS IAML), zúčastňuje se zahraničních konferencí, které IAML každoročně pořádá, v roce 2006 na konferenci v Göteborgu přednesla referát, na kterém představila projekt „On-line katalog skladeb Bohuslava Martinů“. V roce 2012 na konferenci IAML v Dublinu přednesla příspěvek na téma Historické koncertní programy a jejich zpracování.

Byla PR manažerkou a informační specialistkou projektu JPD  „Další vzdělávání hudebních editorů“ (realizace 2006-2008) podpořeného z fondů ESF.

Jazykové znalosti: angličtina, ruština, pasivně němčina, základy francouzštiny.



MUZIKOLOGOVÉ


Mgr. Jana Franková, Ph.D.,
muzikolog ▼
Mgr. Jana Franková, Ph.D.

Po studiu na Akademickém gymnáziu v Brně absolvovala na Masarykově univerzitě obor Hudební věda a Francouzská filologie (Mgr. 2008) a následně také Učitelství francouzského jazyka (Mgr. 2009). V rámci magisterského studia pobývala v akademickém roce 2006/2007 na pařížské Sorboně a v roce 2007/2008 uskutečnila opět v programu Erasmus pracovní stáž ve výzkumném centru akademie věd v Paříži (Institut de recherche sur le patrimoine musical en France, IRPMF). Zde se ve spolupráci s centrem pro barokní hudbu ve Versailles (CMBV) zabývala databází písní vydávaných v měsíčníku Mercure Galant. V letech 2008–2014 spolupracovala na několika projektech v rámci výzkumných center v Paříži a okolí (IRPMF, CMBV, IRHT), zaměřených zejména na databáze a digitální edice hudebních pramenů. V letech 2011 a 2012 také přispívala do mezinárodní databáze RISM v rámci týmu pařížské národní knihovny.

Věnuje se provozovací praxi hudby 17. a 18. století, kterou vystudovala na Akademii staré hudby při FF MU v Brně (Bc. 2007, obor cembalo). Specifikům hudby tohoto období se věnovala i v rámci výuky během doktorského studia na FF MU, v roce 2010 vydala s podporou publikačního grantu děkana FF MU český překlad první učebnice hry na cembalo (Paříž 1702) a učebnice doprovodu z generálbasu (Paříž 1707) od pana de Saint-Lambert. Zabývá se také barokním tancem, který studovala u Cecilie Gracio-Moury, Christine Bayle a Any Yepes v Paříži

Dlouhodobě se zajímá o vzájemné kulturní vazby mezi Francií a střední Evropou, potažmo českými zeměmi. Této problematiky se také dotýká, pro období 18. století, ve své dizertační práci obhájené v meziuniverzitním programu na Masarykově univerzitě a na pařížské Sorboně (Université de Paris – Sorbonne, Paris IV).

Pravidelně se účastní domácích i zahraničních muzikologických konferencí a publikuje v odborných časopisech.

Institutu Bohuslava Martinů pracuje od ledna 2015, spolupracuje jako muzikolog na Souborném vydání děl Bohuslava Martinů, je odpovědná za rozvoj Databáze pramenů a spravuje databázi korespondence, spravuje také webové stránky Souborného vydání (BMCE).

Jazykové znalosti: francouzština, angličtina, němčina, pasivně latina


Mgr. Jana Honzíková,
muzikolog ▼
Mgr. Jana Honzíková

Narodila se 7. 9. 1973 ve Vrchlabí. Od roku 1976 bydlí v Praze, kde v roce 1992 ukončila studium na gymnáziu. Vystudovala hudební vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Absolvovala diplomovou prací Polky 1916 Bohuslava Martinů, která byla oceněna jako nejlepší studentská práce roku 2000 Nadací Leoše Janáčka.

V letech 1988 - 1995 v rámci Základní umělecké školy studovala hru na varhany u profesora Petra Sovadiny. V letech 1995 - 1998 pracovala v soukromé umělecké agentuře, která se zabývala produkční a pořadatelskou činností v oblasti vážné hudby. V roce 1998 příležitostně pracovala v České televizi v oblasti výroby hudebních pořadů.

V Institutu Bohuslava Martinů je zaměstnána od září 1998. V roce se 2000 se zúčastnila konference "Raná tvorba Bohuslava Martinů v kontextu jejího vzniku" příspěvkem o Polkách B. Martinů z roku 1916 a v roce mezinárodní konference "Editing the Works of Bohuslav Martinů" příspěvkem A report on the most current knowledge of Martinu's manuscripts. Podílela se na projektech Institutu a Nadace Martinů – Festival Bohuslava Martinů, reedice katalogu děl Bohuslava Martinů Harryho Halbreicha (Bohuslav Martinů. Werkverzeichnis, Dokumentation, Biographie), Souborné kritické vydání děl B. Martinů, v letech 2000-2003 byla redaktorkou časopisu Bohuslav Martinů Newsletter v angličtině.  Podílela se organizačně na zahájení činnosti občanského sdružení The International Martinů Circle, (v roce 2008 získalo právní subjektivitu) a stala se jeho tajemnicí.

V současné době se také podílí na přípravě Souborného kritického vydání děl B. Martinů.

Od roku 2011 pro Nadaci, Institut a IMC připravuje vydávání nekomerčních CD Nadace B. Martinů (2012 – s historickou nahrávkou Eposu o Gilgamešovi).
Na základě externí spolupráce s Městskou knihovnou v Praze na podzim 2011 zorganizovala a  Cyklus přednášek a seminářů s názvem „Muzikoterapie v praxi“.
Zabývá se také muzikoterapií (2009 - výcvik Muzikoterapie v edukační praxi pod Katedrou sociálních studií a speciální pedagogiky - Technická univerzita v Liberci) a pedagogickou činností zaměřenou na děti, dospělé i seniory (Klub pro vážnou hudbu, Kroužek pro rozvíjení přirozených hudebních schopností pro děti) a receptivní terapii hudbou (Archetypy v klasické hudbě, Mytologie a příběhy v klasické hudbě). Má dvě děti (Radovan, 2003 a Terezka, 2009), hraje na varhany.


Mgr. Jitka Zichová,
muzikolog ▼
Mgr. Jitka Zichová

Po studiu na gymnáziu v Praze na Sladkovského náměstí, jež ukončila maturitou v roce 1996, nastoupila na Pražskou konzervatoř. Ve třídě profesora Františka Xavera Thuriho studovala hru na hoboj, studium úspěšně absolvovala v roce 2002.
Současně již navštěvovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, nejprve obor Bohemistika (1996-1999) a posléze nastoupila ke studiu na Ústavu hudební vědy. Zde absolvovala v roce 2007 magisterskou diplomovou prací na téma „Miroslav Venhoda, Noví pěvci madrigalů, Pražští madrigalisté a tvorba pro tyto soubory“, ve které věnovala nemalou pozornost rovněž dílům Bohuslava Martinů.

Od svých studií vystupuje jako hobojistka jak sólově, tak i spolupracuje s četnými orchestry (Jihočeská komorní filharmonie Č. Budějovice, Praga Sinfonietta, Česká komorní filharmonie), komorními soubory (Čeští madrigalisté, Pražští chrámoví sólisté) i pěveckými sbory (Pueri gaudentes, Pražští pěvci, Vysokoškolský umělecký soubor UK Praha).

Pracovala na přepisech a korekturách partitur např. O. A. Tichého, F. X. Thuriho ad. (včetně výroby provozního materiálu), podílela se na přípravě notového materiálu několika sborů do souborného vydání děl A. Dvořáka. Zabývala se rovněž produkční činností, zvl. při zajištění organizace koncertů duchovní hudby a slavnostních bohoslužeb (festival Podblanický podzim, Svatá Hora u Příbrami, Královská kanonie řádu Premonstrátů na Strahově, Řím.-kat. farnost ve Stříbře, sv. Jindřich – Praha 1, kostel Všech svatých – Pražský hrad).

V Institutu Bohuslava Martinů působí od roku 2010, v současnosti pracuje jako koordinátorka projektu Souborného vydání díla Bohuslava Martinů a hudební editorka.

Jazykové znalosti: angličtina, němčina.


Mgr. Pavel Žůrek,
muzikolog ▼
Mgr. Pavel Žůrek

Po maturitě na gymnáziu v Ostravě-Mariánských horách krátce působil jako učitel hry na kytaru na ZUŠ Eduarda Marhuly v Ostravě. Vystudoval hudební vědu na Masarykově univerzitě v Brně, kde nyní pokračuje v doktorském studiu. Během studia absolvoval semestrální studijní pobyt na Vídeňské univerzitě a zastával funkci pomocné vědecké síly na Akademii staré hudby Ústavu hudební vědy Masarykovy univerzity.

Jako odborný pracovník Hudebního oddělení a Oddělení starých tisků Moravské zemské knihovny v Brně se podílel na projektu Zpracování a rekatalogizace rukopisných a tištěných hudebnin z fondu hudebního oddělení MZK (Výzkumný záměr MK00009494301 Historické fondy MZK 2004-2010), a dále jako externí pracovník Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea v Brně spolupracoval na projektu vytváření digitálních databází hudebních sbírek (Příprava tematických katalogů historických hudebních sbírek uložených na území Čech a Moravy (2000-2004, MK0/DA) a Budování databáze rukopisných a tištěných hudebních pramenů uložených ve sbírkách na území Čech a Moravy (2006-2011, MK0/DD).

Publikoval odborné studie v časopise Opus musicum.

V Institutu Bohuslava Martinů působí jako pramenný výzkumník.

Jazykové znalosti: angličtina, němčina - aktivně
                            latina - pasivně


Mgr. Sandra Bergmannová, Ph.D.,
muzikolog, v souč. době mateřská dovolená ▼
Mgr. Sandra Bergmannová, Ph.D.

Absolvovala Studium hudební vědy na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, v jehož rámci byla na tříměsíční stáži na Music School at Durham University v Anglii v rámci studijního programu Tempus. V letech 1995-1999 studovala skladbu na Konzervatoři Jaroslava Ježka. Od roku 1993 se věnuje pedagogické činnosti v oblasti hry na klavír a zpěvu.

Od roku 1997 pracuje jako muzikoložka v Institutu Bohuslava Martinů. Spolupřipravovala 5 ročníků Festivalu Bohuslava Martinů pořádaného pravidelně v prosinci. S tímto festivalem je spjata i její autorská a redakční příprava programové brožury na každoroční Festival Bohuslava Martinů (do roku 2001).

Je autorkou ve své době ojedinělého projektu „Digitalizace dokumentů Bohuslava Martinů“, který vznikl v roce 1999 a jemuž se soustavně věnovala do roku 2001, v roce 2004 byl tento projekt z finančních důvodů pozastaven.

Podílela se na odborné analýze při přípravě databází korespondence Bohuslava Martinů a databáze skladeb Bohuslava Martinů.
Dále spoluvytvářela první webový informační portál o osobnosti Bohuslava Martinů, vedla kolokvia „Pražský hudební život na počátku 20. století“ při Institutu Bohuslava Martinů a v jeho rámci přednesla příspěvek o Míjející půlnoci Bohuslava Martinů.
Mezi její další projekty patřila Prezentace B. Martinů v Českých centrech, při němž byla autorkou životopisné výstavy Život a dílo Bohuslava Martinů pro Česká centra ve světě (New York, Sofie, Bukurešť). V rámci tohoto projektu přednesla v Bukurešti příspěvek o korespondenci B. Martinů s Marcelem Mihalovicim, připravovaný nyní jako součást rumunského sborníku o Mihalovicim.
Další výstavu realizovala v roce 2001 pro Národní divadlo. Výstava nesla název Scénická díla Bohuslava Martinů očima dnešních umělců a byla realizována v souvislosti s několika uvedeními oper a baletů Bohuslava Martinů v Národním divadle.
Mezi lety 2000-2004 byla redaktorkou a přispěvatelkou anglického čtyřměsíčníku Bohuslav Martinů Newsletter.
Publikuje v hudebních periodikách, připravuje texty pro festivaly a vydavatelství hudebních nosičů a je autorkou životopisné studie o Bohuslavu Martinů v encyklopedickém časopise Mistři klasické hudby.

V roce 2001 absolvovala dvouměsíční pracovní pobyt v Paříži v rámci přípravy Souborného kritického vydání děl Bohuslava Martinů – práce na pramenných materiálech uložených ve vydavatelstvích Max Eschig Éditions a Alphonse Leduc.

V listopadu 2002 přednesla na francouzském kolokviu Musique Tchèque et culture Française na Université de Paris - Sorbonne v Paříži příspěvek o recepci francouzské orchestrální hudby v Praze na počátku 20. století, který byl v roce 2004 publikován ve sborníku s názvem L´Atraction et la nécessité, Musique Tchèque et culture française au XXe siècle.

V roce 2002 nastoupila na postgraduální studium oboru Hudební věda na FFUK v Praze.

Od roku 2001 se spoluúčastní na přípravě Souborného kritického vydání děl Bohuslava Martinů. Revidovala Symfonii č. 3 Bohuslava Martinů (práce s pramenným materiálem) pro nové nastudování České filharmonie s dirigentem Jiřím Bělohlávkem a následnou nahrávku vydavatelství Supraphon.

V letech 2006 - 2008 byla školitelkou a odbornou asistentkou projektu  „Další vzdělávání hudebních editorů“ (realizace 2006-2008) podpořeného z fondů ESF.

V letech 2010 - 2013 byla koordinátorkou souborného kritického vydání díla Bohuslava Martinů.

V současné době je na mateřské dovolené.

Jazykové znalosti: němčina, angličtina, francouzština.



ADMINISTRATIVA



EXTERNÍ SPOLUPRACOVNÍCI


Mgr. Lucie Harasim Berná,
editorka Martinů Revue ▼
Mgr. Lucie Harasim Berná

V Institutu Bohuslava Martinů pracovala od září 2003 do prosince roku 2011.

V Hradci Králové, odkud pochází, byla studentkou gymnázia J. K. Tyla, je absolventkou oboru muzikologie na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci (1997-2003). Bakalářské studium ukončila obhajobou práce na téma "Jazzové" období Bohuslava Martinů, její monograficky zaměřená diplomová práce (Třicet let Královéhradeckého dětského sboru Jitro) byla oceněna prémií za studentskou práci pro rok 2003 Nadací Leoše Janáčka. Publicisticky spolupracuje s časopisy Hudební věda, Opus musicum, Harmonie, Czech Music Quarterly, Hudební rozhledy a Talent.

Během studia se v rámci grantového projektu "Bohemika a moravika ve švédských archivech" zúčastnila odborné praxe v Uppsale a Stockholmu (červen 2001). Několik let se podílela v Moravské filharmonii Olomouc na zajišťování koncertů (1998-2002) a byla členkou Akademického sboru Žerotín. V roce 2003 pedagogicky působila na Biskupském gymnáziu Bohuslava Balbína v Hradci Králové. Jako členka Královéhradeckého dětského sboru Jitro měla možnost v letech 1991-1997 absolvovat evropská turné do Německa, Francie, Švýcarska, Itálie a dvě zámořská do USA. Od roku 2005 aktivně spolupracuje s pražských chlapeckým sborem Pueri gaudentes.

V Institutu Bohuslava Martinů převzala projekt vydání revidované a aktualizované verze monografie a katalogu děl Bohuslava Martinů Harryho Halbreicha, který v roce 2006 dokončila (H. Halbreich: Bohuslav Martinů. Werkverzeichnis und Biografie, Schott, Mainz, 2007).

Byla autorkou grantu financovaného Grantovou agenturou České republiky "Souborné kritické vydání děl Bohuslava Martinů - 1. fáze",  dále koordinátorkou zasedání mezinárodní Ediční rady Souborného vydání díla B. Martinů a administrátorkou tohoto projektu.

Je spoluautorkou grantového projektu financovaného Evropským socialním fondem a Magistrátem hl. města Prahy s názvem "Profesionalizace v oblasti vydávání hudebních materiálů prostřednictvím dalšího vzdělávání hudebních expertů" a jako asistentka manažera se od srpna 2006 do července 2008 podílela na jeho realizaci.

Od července 2008 do roku 2010 je mezinárodní koordinátorkou projektu Martinů Revisited, který je zaštítěn Nadací Bohuslava Martinů. Řada festivalů, operních představení a výstav doma i v zahraničí připomíná v období prosinec 2008 - prosinec 2010 padesáté výročí umrtí skladatele (1959, Liestal, Švýcarsko) a 120. výročí narození (8.12.1890, Polička).  

Od roku 2007 je spolu se Zojou Seyčkovou redaktorkou časopisu MARTINŮ REVUE (dříve The Bohuslav Martinů Newsletter), který vychází třikrát ročně v anglickém jazyce s celosvětovou distribucí.

V letech 2004-2007 byla pověřena přípravou a organizací "Dnů Bohuslava Martinů" - festivalu probíhajícího na začátku prosince s dramaturgickým zaměřením na díla B. Martinů a jeho současníků.


vydané publikace:
Eva Velická, Sandra Bergmannová, Lucie Berná: Rukověť hudebního editora, Institut Bohuslava Martinů 2008.
Lucie Berná: Bohuslav Martinů. A View of His Life and Music, Institut Bohuslava Martinů 2008, ISBN 978-80-254-2974-7.
Lucie Berná: The Bohuslav Martinů Diary 2009, Nadace Bohuslava Martinů 2008.


články v periodikách (výběr)

Hudební památky z českých zemí ve švédských archívech (spoluautor Martina Stratilková, Opus musicum 33, 2001, č. 6, s. 36-43).

"Jazzový" Bohuslav Martinů (Hudební rozhledy 55, 2002, č. 4, s. 38-[40]).

Bohuslav Martinů ve vzpomínkách svých současníků  (Opus musicum 36, 2004, č. 4, s. 17-21).   

Poslední léta Bohuslava Martinů (Harmonie [12], 2004, č. 8, s. 24-25).

K operním prvotinám Bohuslava Martinů a jejich dobové recepci (Opus musicum 36, 2004, č. 4, s. 2-8).

Film na svobodě Marijka nevěrnice (Opus musicum 37, 2005, č. 5, s. 60-63).

Unfaithful Marika - an "Independent" Film. B. Martinů´s  Contribution to the Czech Film Music (in: Musicologica Olomouciensia, Olomouc, Univerzita Palackého, 2006, s. 145-152).

10 let Institutu Bohuslava Martinů v Praze (Hudební věda 43, 2006, s. 108-109).

Nešťastný Newyorčan Martinů. Bohuslav Martinů emigrantem ve Spojených státech za 2. světové války, Magazín Klubu Vltava 2/2009, s.4-6.

Hry o Marii. Operní revolta Bohuslava Martinů, Magazín Klubu Vltava 3/2009, s.18-19.

Polní mše Bohuslava Martinů - poznámky k textové předloze a funkci díla, Opus musicum 4/2010, s. 6-15.