NADACE BOHUSLAVA MARTINŮ

Úvodní slovo k prvnímu ročníku festivalu Bohuslava Martinů

Bohuslav Martinů je slunečný zjev na nebi české hudby. Spolu se Smetanou, Dvořákem a Janáčkem patří ke zlatému pokladu české národní kulturní identity. Jakkoli jeho hudba, bytostně srostlá s řečí "dědů a bab" na jeho milované Vysočině voní duchem českých a moravských národních písní, v jeho stěžejních skladbách nacházíme přece jen ještě něco navíc. Je to jeho světoobčanský nadhled, který mu umožnil nepodlehnout lokálnímu patriotickému folklorismu.

Martinů odešel do světa ne protože "zradil svou vlast", jak se nám snažili namluvit estetikové minulého režimu, ale proto, aby se naučil ještě lépe vybrušovat své "diamanty" do ještě větší krásy.

Jako obvykle nemáme ani vůči tomuto géniovi svědomí nejčistší. Nadace Bohuslava Martinů v Praze, kterou nám zde zanechala paní Charlotte Martinů, si klade za cíl a povinnost tyto křivdy napravit a udělat vše, co je v jejích silách, aby se jeho dílo naplno rozeznělo nejen u nás, ale i v zahraničí, kde stále ještě musí být propagováno.

K tomu účelu jsme vybudovali v Praze mezinárodně činné Studijní centrum Nadace Bohuslava Martinů, nyní Institut Bohuslava Martinů, které bude napomáhat poznávání, šíření a uplatňování celého skladatelova životního díla, poznání jeho života a osobnosti ve všech souvislostech v jeho vlasti i v celém světě.

Na domácí půdě chceme naše publikum soustavně seznamovat s autorovými díly na monotematických koncertech i malých festivalech. Letošní martinůovský festival je začátkem této naší práce.

Jedním z nezanedbatelných rysů tvorby Bohuslava Martinů je její demokratičnost a přístupnost. Doufáme proto, že jeho dílo dojde plného pochopení nejen ve "Studánkách", ale i ve velkých symfonických skladbách.

Dovolte mi, abych popřál všem posluchačům příjemný poslech.

V Praze, září 1995

PhDr. Viktor Kalabis (1923-2006)
hudební skladatel
bývalý předseda správní rady Nadace Bohuslava Martinů