NADACE BOHUSLAVA MARTINŮ

Správní rada



PŘEDSEDA


Prof. Jiří Hlaváč,
předseda správní rady NBM ▼
Prof. Jiří Hlaváč

Klarinetista Jiří Hlaváč je stálicí  naší  hudební  scény už po čtyři desetiletí. Studoval ve třídě prof. Antonína Doležala na brněnské konzervatoři a u Prof. Vladimíra Říhy na Hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze. Jeho umělecký start byl pozoruhodný, velmi brzy získal pověst mimořádně iniciativního a nápaditého komorního hráče a sólisty špičkových kvalit a to v rovině klasické hudby i  žánrových  přesahů, např. Jazz a Třetí proud.

Hudební veřejnosti jsou známy jeho aktivity v rovině interpretační, kompoziční, pedagogické, popularizátorské, publicistické i moderátorské. V průběhu své koncertní kariéry absolvoval více jak 5000 vystoupení ve 48 zemích Evropy, Ameriky, Asie, Afriky, Austrálie. Hrál na prestižních mezinárodních festivalech v Berlíně, Vídni, New Yorku, Moskvě, Amsterodamu, Oslo, Havaně, Bukurešti, Lisabonu, Madridu, Sofii, Paříži, Mnichově, Bostonu, Madridu   a j.

V roce 1975 založil soubor Barock Jazz Quintet  a na postu uměleckého vedoucího stál do roku 2010, od roku 1982 je členem Českého dechového tria a působí i jako komorní partner nebo sólista s řadou našich špičkových interpretů / Daniel Veis, Jiří Bárta, Bohuslav Matoušek, Igor Ardašev /, komorních souborů / Stamicovo kvarteto, Kociánovo kvarteto, Five Star Clarinet Quartet /, nebo orchestrů / SOČR, Symf. orchestr hl. města Prahy FOK, PKO,  Komorní orchestr B.Martinů, Filharmonie B.Martinů Zlín /. Repertoár Jiřího Hlaváče zahrnuje díla všech slohových období, významně je zastoupena hudba 20.století a též hudba na pomezí vážné hudby a jazzu.

Je držitelem prestižních ocenění- Zlatý štít za CD Genus  v roce 1989, Gramy Classic 1993 (spolu s Vlastimilem Marešem za Koncerty pro klarinet F.V.Kramáře), Man of the Year 1998 a 2008 (cena udělovaná Americkým biografickým institutem), Cena Rudolfa II. udělena v roce 2004 Masarykovou akademií umění. V roce 2013 byl jmenován Čestným občanem města Třeboně. Jeho studenti získali opakovaně vítězství v prestižních mezinárodních soutěžích v Lisabonu, Norimberku, Madeiře, Praze, Paříži, Markneukirchenu, Bayreuthu.

Jiří Hlaváč je autorem řady skladeb klasické i jazzové hudby i rozhlasových a televizních pořadů věnovaných oběma žánrům – Mezi proudy, Hudba, kterou mám rád, To nejlepší z klasiky, Ti nejlepší z klasiky. K jeho aktivitám patří i činnost v hudebních institucích. Od roku 1989 je členem AICM v New Yorku, stál v čele výborů mezinárodních soutěží               Pražské jaro /1993-2013 / a Concertino Praga/ 1992-2012/.                                                                                                  

V letech 2000 - 2006 byl děkanem Hudební fakulty AMU, kde působí dnes jako profesor klarinetové třídy. Je předsedou Rady Asociace hudebních umělců a vědců a v letech 2008 -2013 byl  předsedou Kolegia pro udílení cen Thalie. Od roku 2014 stojí v čele Nadace Bohuslava Martinů a Nadace Život umělce.

Jiří Hlaváč nahrál stovky titulů sólové a komorní literatury pro rozhlasové, televizní a gramofonové společnosti v tuzemsku i zahraničí a je činný i literárně / Otisky duše, Jak to vidím / .



MÍSTOPŘEDSEDOVÉ


PhDr. Stanislava Střelcová,
muzikoložka, redaktorka, místopředsedkyně NBM ▼
PhDr. Stanislava Střelcová

Narozena v Brně v rodině hudebního vědce - prof. Bohumíra Štědroně. Studovala klasické gymnázium (1970-74), poté hudební a divadelní vědu na filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.
V roce 1982 obdržela doktorát v oboru divadelní věda. Postupně získávala zkušenosti v kulturní rubrice deníku, v divadelním časopise, jako spolupracovník lexikografického centra na hudební vědě MU, jako lektor dramaturgie Janáčkovy opery v Brně a jako dramaturg hudební redakce Československé televize v Praze. Po krátkém působení v bývalém Československém rozhlase v Praze (1980, 1987) se v roce 1990 opět vrátila jako redaktorka hudebního vysílání pro děti a mládež v Českém rozhlase v Praze, kde působí dosud. Nadále se zabývá publicistickou a činností, stejně jako autorskou, při tvorbě divadelních a televizních scénářů či přednášek doma i v zahraničí. Věnuje se zejména soudobé hudbě a dílu B. Martinů a L. Janáčka.



ČLENOVÉ


Mgr. Michal Kaňka,
Pedagog na AMU, violoncellista ▼
Mgr. Michal Kaňka

Mgr. Michal Kaňka

Michal Kaňka (nar. 1960) studoval hru na violoncello u Mirko Škampy, Viktora Moučky a Josefa Chuchro. Poté krátkodobě studoval u francouzských cellistů Paula Torteliera a André Navarry.

Během studijních let absolvoval přes tři desítky soutěží. Z nejvýraznějších úspěchů připomeňme první cenu v Mezinárodní hudební soutěži Pražské jaro 1983 nebo vítězství v rozhlasové soutěži bavorského rozhlasu ARD v Mnichově (1986). Velkým úspěchem byl také laureátský titul z Mezinárodní soutěže Petra Iljiče Čajkovského v Moskvě 1982. Na soutěžní úspěchy přirozeně navázala sólová vystoupení v Evropě, Japonsku a Severní i Jižní Americe.

Michal Kaňka intenzivně spolupracuje s francouzskou nahrávací společností Praga Digitals, pro kterou natočil více než tři desítky sólových kompaktních disků. Většina z nich byla vysoce oceněna mezinárodní kritikou.

Vedle sólové činnosti se Michal Kaňka již od mládí věnuje komorní hře. Od roku 1986 je členem Pražákova kvarteta, se kterým pravidelně vystupuje na nejdůležitějších pódiích světa.

Od roku 2011 je pedagogicky činný na Akademii múzických umění v Praze a od roku 2013 také na Pražské konzervatoři. V roce 2014 byl jmenován předsedou stálé komise Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro.


Mgr. Michal Novenko,
varhaník, dirigent a hudební skladatel Českého rozhlasu v Praze ▼
Mgr. Michal Novenko

Mgr. Michal Novenko

Studoval na Konzervatoři v Praze a na pražské AMU obory kompozice, varhany, hudební teorie a dirigování (absolvoval řízením 6. symfonie B. Martinů).
Je autorem komorních, orchestrálních a varhanních skladeb. Jako varhaník koncertuje ve většině zemí Evropy, v Izraeli a USA (např. na festivalech v Sionu, Arezzu, Onndle, Philadelphii aj.). Je profesorem Konzervatoře v Praze a je zván i do zahraničí jako pedagog a porotce varhanních soutěží. V jeho bohaté diskografii převažují nahrávky historických varhan. Intenzivně se věnuje uvádění české varhanní tvorby.


PhDr. Ivan Ruml,
hudební redaktor a operní specialista ▼
PhDr. Ivan Ruml

PhDr. Ivan Ruml

Český novinář, operní redaktor, autor rozhlasových pořadů a televizních dokumentů Ivan Ruml se narodil v Českých Budějovicích. Studoval na Pražské konzervatoři a na Filozofické fakultě University Karlovy obory dějiny hudby a dějiny divadla. Byl redaktorem Československé tiskové kanceláře, hudebním redaktorem Československého rozhlasu, dramaturgem vydavatelství Supraphon, šéfredaktorem časopisu Musica a programovým dramaturgem České televize.
 V současnosti připravuje pro české vysílání sobotní přímé přenosy z Metropolitní opery v New Yorku, dale operní programovou nabídku Evropské vysílací unie a sobotní operní večery na stanici Český rozhlas – Vltava. Jedenáct let autorsky vytvářel program Krásné hlasy, vysílaný každou neděli odpoledne. Spolupracuje s Českou televizí jako scénárista a tiskový mluvčí mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha zaměřeného na hudební programy. O tomto festivalu vytvořil televizní dokument z jeho historie, dále dokumentární film o české janáčkovské pěvkyni Libuši Domanínské, televizní program o historii Prodané nevěsty a Libuše, vedl hodinový rozhovor s legendární sopranistkou Dame Joan Sutherland  v cyklu Evropané a připravil dokument o pařížském uvedení Prodané nevěsty 2008.

Pracoval řadu let jako tiskový mluvčí české Chopinovy společnosti, o níž vytvořil hodinový document v jubilejním roce 2010. V současné době působí jako dramaturg  archivu České televize. Je autorem četných novinových a časopiseckých článků o klasické hudbě.


PhDr. Kateřina Maýrová,
muzikoložka, odborná pracovnice Muzea české hudby v Praze ▼
PhDr. Kateřina Maýrová

PhDr. Kateřina Maýrová

Narodila se v Praze. Studovala hudební vědu a národopis na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 1982 až do současné doby je zaměstnána jako kurátorka v Hudebně-historickém oddělení Muzea české hudby při Národním muzeu v Praze, a to v úseku hudební knihovny.
Od roku 1988 je též správkyní rozsáhlé sbírky tzv. tiskové dokumentace (koncertní programy, divadelní plakáty a cedule) ve výše uvedeném oddělení. Ve svém odborné vědecké práci se zaměřuje jednak na problematiku výzkumu dvojsborové kompozice v Čechách na přelomu 16. a 17. století, jednak na evidenci korespondence hudebního skladatele Bohuslava Martinů.

Pracovní stáže a důležité zahraniční pobyty:

  • Ústav teorie a dějin umění ČSAV (Od 9. 2. 1981 do 8. 2. 1982)
  • Paříž (evidence dostupné korespondence  B. Martinů a nakladatelských smluv ke skladbám Bohuslava Martinů) (Od 1. 9. do 30. 9. 1992)


Granty:
2000 – 2004

Tematický hudební katalog bývalého literátského bratrstva v Rokycanech od 2. poloviny16. do 1. třetiny 17. století MK ČR, DA 01 P01OUK010

Muzejní práce (výstavy):

  • Maýrová, Kateřina: Hudební divadlo Bohuslava Martinů (1989)
  • Maýrová, Kateřina: Podještědí v hudbě v průběhu dvou staletí (1990–1991)
  • Maýrová, Kateřina et al.: Bohuslav Martinů und sein Labyrinth der Welt (1999)
  • Maýrová, Kateřina, Součková, Taťána, Vojtěšková, Jana: Fenomén Martinů (2009–2010)
  • Maýrová, Kateřina: Giovanni Gabrieli (post 1554 – 1612) a benátská hudba v Rokycanech (2012), ve spolupráci s Okresním muzeem Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech

Ostatní aktivity:
Členka ediční rady pro BMGA

  • Odborná umělecká spolupráce s komorními smíšenými soubory „AMICI MUSICAE ANTIQUAE“ Praha a „CANTICORUM IUBILO“ Praha v 70. až 90. letech 20. století.
  • Odborná umělecká spolupráce s komorním ženským sborem „CHARMONE“ Praha – od r. 1994 do roku 2010 – spoluautorka dramaturgie a sleevenote k 1. profilové CD nahrávce souboru s díly A. Dvořáka, B. Martinů a O. Máchy.

Bibliografie:  

  • Maýrová, Kateřina. Bohuslav MARTINŮ. Inventář fondu korespondence z pražských institucí a privátních zdrojů. Národní muzeum - Muzeum české hudby – Český hudební fond: Praha 1989, X + 250 s.
  • Maýrová, Kateřina. Tematický hudební katalog hudebních pramenů bývalého literátského bratrstva v Rokycanech od 2. poloviny XVI. století do l. třetiny XVII. století, set 2 disket a 6 CD ROMů, Národní muzeum – České muzeum hudby, Praha 2005.
  • Maýrová, Kateřina. I Cori Spezzati nelle Terre Ceche tra il XVI e il XVII secolo, le Fonti e i Modelli Ispirativi Italiani: Il Repertorio dei Cori Spezzati Conservato in Bohemia. In: Italia e Boemia nella Cornice del Rinascimento Europeo, Leo S. Olschki Editore, Firenze 1999, pp. 237 – 260.
  • Maýrová, Kateřina. Korespondence Bohuslava Martinů s Českou akademií věd a umění. In: Hudební věda, roč. 37, č. 1-2 – separátní číslo, Academia Praha 2000, 64 s. – bez ISBN.
  • Maýrová, Kateřina. Koncertní programy k dějinám českých hudebních a pěveckých spolků v 19. a 20. století ve sbírkách Muzea české hudby v Praze. In sborník: Úloha spolkov, spoločností a združení v hudobných dejinách Európy, ed. Edita Bugalová, Trnava 2001, s. 100 –147, ISBN 80-85556-10-3.
  • Maýrová, Kateřina. German Composers in the Rokycany Music Collection from the second half of the 16th century to the first third of the 17th century. In: volume from the International Congress „Musik-Sammlungen – Speicher interkultureller Prozesse“. Fischer, Erik (Hrsg.) – Kürsten, Annelie, Brasack, Sarah, Ludorff, Verena (Redaktion), Teilband A, Franz Steiner Verlag, Stuttgart 2007, zvl. s. 133 – 154.
  • Maýrová, Kateřina, Součková, Taťána, Vojtěšková, Jana. Fenomén Martinů/The Martinů Phenomenon/ Le Phénomène Martinů. Beveridge, David, Langer Daniela. Praha, Národní muzeum – České muzeum hudby, 2009, 47 s. ISBN 9768-80-7036-262-4. – Katalog výstavy.
  • Maýrová, Kateřina: The Music Collections of the Czech Museum of Music Related to the Music History of the First Half of the 20th Century. In: Martinů-Studien (Herausgegeben von Aleš Březina), Band 2: Aspekte der Musik, Kunst und Religion zur Zeit der Tschechischen Moderne/Aspects of Music, Arts and Religion during the Period of Czech Modernism, Aleš Březina § Eva Velická (Hrsg./eds.), 306 S./pp., zvl. s. 273 – 294, Peter Lang Verlag, Bern-Berlin-Bruxelles-Frankfurt am Main-New York-Oxford-Wien 2009. ISBN: 978-3-03910-856-5.  
  • Maýrová, Kateřina: Hudební repertoár tzv. Rokycanské hudební sbírky a jeho srovnání s Bardějovskou a Levočskou sbírkou hudebnin. Shody a rozdíly v migraci duchovní hudby období renesance a raného baroku v Čechách a na tzv. historickém území Uherska ve 2. polovině XVI. a první třetině XVII. století. In: Musicologica Istropolitana X. – XI., vydala v roce 2013 Katedra hudobnej vedy, Filozofická fakulta Univerzity Komenského v Bratislave 2011 – 2012, 503 s., zvl. s. 275 – 317. ISBN 978-80-8127-084-0.
  • Maýrová, Kateřina: Hudba v Masarykově rodině ve světle nových pramenů. Příspěvek k 91. výročí úmrtí Charlotty Garrigue Masarykové (1850 – 1923). Opus musicum, ročník 46/2014, č. 4, s. 6 – 39. ISSN 0862-8505.
  • Maýrová, Kateřina: The motets of Andrea and Giovanni Gabrieli in Rokycany Music Collection, their Influence on Bohemian polychoral Repertoire and Comparison with the Bardejov and Levoča Collections. In: Sborník z mezinárodního semináře v italských Benátkách – Convegno internazionale di Studi, pořádaný Fondazione Ugo e Olga Levi ve dnech 15-16 novembre 2013, na téma: La Ricezione della musica di Andrea e Giovanni Gabrieli in Europa (v tisku).

Edice:

  • Maýrová, Kateřina (ed.). Bohuslav Martinů. Tři šansony pro Červenou sedmu pro zpěvní hlas a klavír na slova J. Drémana, F. Gellnera a. J. Herolda. Nakladatelství Tempo, Praha 1993, 23 s., bez ISBN.