INSTITUT BOHUSLAVA MARTINŮ

2. Benefiční koncert 2016

Již podruhé se uskuteční benefiční koncert na podporu Institutu Bohuslava Martinů. Na něj spolu s barytonistou Tomášem Králem a klavíristou Ivo Kahánkem přijala pozvání Martina Janková, jedna z celosvětově nejžádanějších interpretek oper W. A. Mozarta, pravidelná opora Salzburského festivalu a dlouholetá někdejší sólistka Curyšské opery.

Ivo Kahánek, Martina Janková a Tomáš Král © Barbora Hrdá


Pondělí 28. listopadu 2016, 19:30
Kaiserštejnský palác, Malostranské nám. , Praha 1

Leoš Janáček - Moravská lidová poezie v písních (výběr)
Bohuslav Martinů - Nové slovenské písně, H 126 (výběr)

Martina Janková - soprán
Tomáš Král - baryton
Ivo Kahánek - klavír

Kaiserštejnský palác

Hlavním projektem Institutu Bohuslava Martinů, o.p.s. je postupné vydávání všech skladeb Bohuslava Martinů v kritických edicích. Finančním garantem Souborného vydání je Nadace Bohuslava Martinů. Projekt však potrvá řadu desetiletí a jeho kompletní financování překračuje možnosti Nadace Bohuslava Martinů. Kromě získávání různých dílčích grantů chce proto Institut B. Martinů pořádat každoroční benefiční koncert a mj. nabízet jednotlivé svazky souborného vydání díla BM k „adopci".

Od roku 2015 již vyšly první tři svazky v kompletně dvojjazyčné české a anglické jazykové verzi ve významném světovém vydavateství Bärenreiter. Obsahují Epos o Gilgamešovi, Symfonii č. 4 a komorní skladby pro 6 - 9 nástrojů, získaly už subskribenty z řad zahraničních univerzit a knihoven a těší se velkému zájmu odborné veřejnosti. Svazek č. 1, Epos o Gilgamešovi (ed. Aleš Březina), získal prestižní ocenění German Music Edition Prize za nejlepší vydání roku 2015
Kromě toho si také prvních dvou svazků Souborného kritického vydání všiml prestižní časopis Notes. V jeho aktuálním čísle ze září 2016 můžete najít recenzi na kritické edice Eposu o Gilgamešovi a Symfonie č. 4, které autor Nigel Simeone jen chválí. Oba svazky jsou podle Simeoneho nadějným počátkem projektu Souborného vydání; pilně připravená edice Symfonie č. 4by měla být základem pro každého, kdo ji chce nastudovat či zkoumat, a svazek Eposu o Gilgamešovi je podle něj vzorový.
Každý rok budou publikovány dva nové svazky, rozvrh prvních 10 svazků a další informace o tomto projektu a jeho realizátorech najdete na www.martinu.cz


Vstup: Je možné uzavřít darovací smlouvu a hodnotu bezúplatného plnění (daru) následně odečíst od základu daně dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 15, odst.)
Po benefičním koncertu následuje recepce.
Hlavní partner benefičního koncertu: RSJ a.s.
Kontakt pro více informací: adela@martinu.cz

Pokud se letos nemůžete zúčastnit benefičního koncertu a přesto byste chtěli podpořit činnost Institutu Bohuslava Martinů, můžete tak učinit zasláním daru na účet (2300633685/2010, Fio banka). 
Všem našim podporovatelům srdečně děkujeme!

 

Ohlédnutí za 1. ročníkem BK 
Martinů bez fraku
První benefiční koncert na podporu Institutu Bohuslava Martinů, který zazněl 18. prosince 2015 v pražském sále Martinů, byl v mnohém ohledu mimořádnou událostí. Koncert se uskutečnil v rámci každoročního festivalu „Dny Bohuslava Martinů“, založeného z popudu skladatele Viktora Kalabise  r. 1995. Koncert pořádala sesterská organizace Institutu, Nadace B. Martinů. Martinů nikdy nepřijal totalitní režim své vlasti, a ten jeho hudbu odsoudil k mlčení. Většina jeho díla tak zůstala rozptýlena po světě. Institut Martinů jej hledá, zkoumá a zpřístupňuje tak, aby postupně mohlo dojít k jeho soubornému vydání. Tato práce je mravenčí i gigantická, a hlavní zásluhu na ní má muzikolog a skladatel Aleš Březina, jenž v současnosti Institut B. Martinů vede. Po určité době hledání nejvhodnějšího způsobu uchopení hudebního odkazu velkého skladatele, jeví se mi Nadace a Institut Martinů jako dvě ideální ruce k tomu stvořené.

Tento koncert byl mimořádný nejen kvalitou, ale především obsahem. Dramaturgií, atmosférou, a především interprety. Ti vyčarovali jiskření nálad a hudební invence, které rozzářilo a osvěžilo obřadní frakové kněžiště neobvyklou přirozeností a radostným očekáváním všeho nečekaného. Koncert se značným zpožděním formálně uvedla moderátorka Emma Smetana, což byl jediný moment, který bych oželel. Naopak duší a motorem večera byl všestranný italský hudebník Enrico Pieranunzi (1949). Klavírista, jazzman, skladatel, organizátor a pedagog, jenž propadl kouzlu hudby Martinů, kterou propaguje, hraje a která ho inspiruje i v jeho mnohých jazzových kreacích, dokreslujících blízkou spřízněnost světa Martinů se světem jazzu. Ve světě současného jazzu je Pieranunzi jedním z předních představitelů a tvůrců nových světů. V letech 1989, 2003 a 2008 obdržel cenu „Top Jazz“ prestižního časopisu Musica Jazz jako nejvýznamnější italský hudebník, r.1997 cenu Django d´Or jako nejlepší evropský hudebník. Americký Down Beat označil jeho nahrávku „Live in Paris“ jako nejlepší CD let 2000 – 2010. Přes uvedené pocty, Pieranunzi vystupuje velmi civilně a nestrojeně, jeho projev  vyzařuje sebevědomou skromnost a laskavost. Působí neokázale, a s typicky italským šarmem vytříbeného vkusu se i ve svetru pohybuje na pódiu přirozeněji a působivěji, než jiní ve smokingu. Podobně účinkoval jak jeho hudební, tak i slovní projev, kterým vtipně a zasvěceně jednotlivé části pořadu provázel. Mimochodem, angličtina z italských úst je náhle srozumitelná a téměř melodická...
V duchu jazzové tradice, s italsky šarmantní nedbalostí rozevlál Pieranunzi hned zpočátku na pevné konstrukci programu pestré doplňky vlastních improvizací a skladeb. Jsem přesvědčen, že i tím jej výrazně zpestřil a obohatil.

Ve stanoveném programu zazněly Tři české tance pro dva klavíry, H 324 Bohuslava Martinů. Jako partnera si Pieranunzi pozval podobným dojmem působícího klavíristu Roberta Kolínského (1970). Kolínský je úspěšný klavírní virtuos, který dílo Martinů vytrvale propaguje. Žije a narodil se ve Švýcarsku, kam jeho rodiče po sovětské okupaci r. 1968 emigrovali. Je vítězem několika soutěží, a již 20 let je uměleckým šéfem mezinárodního Martinů Festtage v Basileji, kde též má svůj komorní Ensemble Basilisk. Oba umělci předvedli málo hraný opus v dokonalé souhře, okořeněné pulzující jiskrou jazzového plamene.
Jako příklad vzájemného prolínání hudebních myšlenkových proudů Ameriky a Evropy, jejichž aktivním účastníkem byl i Martinů, zahráli umělci po zajímavém úvodu Pieranunziho českou premiéru jeho úpravy proslulé An American in Paris George Gershwina. Zde již jazzový plamen a duch blues žehl evropské vlivy zcela jednoznačně a účinně. Jako další českou premiéru nabídl Enrico Pieranunzi svou skladbu Duke´s Dream pro sólový klavír, spojující prvky vrcholné jazzové improvizace a blues do účinku hloubek klasické hudby. Neobyčejný koncert v závěru vyvrcholil  jazzovými improvizacemi Enrica Pieranunziho na témata skladeb Bohuslava Martinů, provedenými pod celovečerním názvem jeho kreací Autour de Martinů.

Myslím, že ze všech poct a krásných koncertů, jež byly Martinů v tomto jubilejním roce věnovány, by možná tento jej potěšil nejvíce.
Pravoslav Kohout