Rozhovor s Petrem Holmanem, violistou Zemlinského kvarteta

Na koncertu k 25. výročí založení Institutu Bohuslava Martinů vystoupí Zemlinského kvarteto, které přednese skladby Martinů a Kalabise. Před pondělním koncertem jsme si povídali s Petrem Holmanem, který v kvartetu hraje na violu.

Stejně jako IBM, i Vaše kvarteto letos slaví 25 let na české hudební mapě – můžete, prosím, trochu zavzpomínat a vyzdvihnout nějaké klíčové momenty z vaší dosavadní kvartetní kariéry, jak Vás těch 25 let změnilo?

Je asi jasné, že jsme se změnili hodně – přeci jen ještě nejsme tak staří, a tak minulých 25 let obsahovalo mnohé klíčové okamžiky našich životů jako studia u nás i v zahraničí, soutěže, nesčetné množství koncertů a nahrávání, později také pedagogické působení, ale pak také svatby, hypotéky, děti…  Naše osobnosti tím pádem prošly velkým vývojem, ale jsme vděční za to, že tímhle obdobím nás jako spojovací nit provázelo právě naše kvarteto. Zažili jsme opravdu hodně, protože na rozdíl od mnoha jiných souborů jsme se de facto sešli už na základní umělecké škole, a tak jsme si tou kariérou prošli úplně „odspodu“ ­– zkoušení po večerech při studiu zcela jiných škol, víkendová soustředění v chladných chalupách, bydlení v co nejlevnějších ubytovnách ve čtyřlůžkových pokojích, pak postupné poznávání nových škol a profesorů, nezměřitelné množství koncertů po Čechách v rámci KPH, první vystoupení na Pražském Jaru, potom poznávání nových možností v zahraničí, studia v Basileji, pak velké mezinárodní soutěže, velký nárůst cestování, turné po celém světě včetně sálů jako třeba Wigmore Hall a tak dále…  Klíčové asi bylo setkání s Pražákovým kvartetem, a posléze s Walterem Levinem, skvělým pedagogem, který nám ukázal asi tu nejvyšší možnou úroveň práce v kvartetu, a zároveň nám významně pomohl v naší další kariéře. Zjistili jsme, že máme na to, abychom to dělali opravdu dobře, a díky tomu se vlastně můžeme dodnes kvartetu věnovat jako našemu hlavnímu zaměstnání (ovšem které nás až dodnes vlastně moc baví…)

Jak jste se vypořádali (nebo spíš vypořádáváte) se současnou situací?

Jsme na tom asi podobně jako mnohé jiné soubory – koronavirus nám vzal koncerty na (minimálně) půl roku… Například na jaře nešlo bohužel jen o dobu té „aktivní krize“ mezi březnem a červnem, ale velká většina evropských pořadatelů, žijící stejně jako všichni z nás v nejistotě, nakonec preventivně zrušila či přesunula i většinu letních festivalů, ač naše země v tu dobu byla oficiálně „v pohodě“... V kalendáři jsme měli plný skoro celý srpen – a zbyly nám nakonec dva koncerty... Ne každý člověk z běžného života si uvědomuje, že někteří umělci budou mít potíže s touto krizí mnohem déle, než by to mohlo na první pohled vypadat, obzvláště to pak je těžké pro takové hudebníky jako náš sekundista, který kromě kvarteta nemá žádný jiný příjem. My jsme navíc ještě měli smůlu, že náš violoncellista prožívá velkou část celé této těžké doby ve Švýcarsku, takže jsme se na jaře nemohli scházet ani k pracovním setkáním či zkouškám a nemohli jsme ani streamovat domácí koncerty tak, jak to dělali mnozí jiní hudebníci. Teď na podzim už se aspoň trochu scházíme a vysíláme některé naše koncerty živě na internetu, ale není to lehké a už vůbec ne příjemné – kdo není muzikant, těžko si dokáže představit, jaké to je hrát do kamer, ale před prázdným sálem… Takže za naše kvarteto bych toto období klidně přeskočil…

Vystoupíte na koncertě k 25. výročí IBM, jaký je váš vztah k hudbě Bohuslava Martinů?

Jeho dílo nás samozřejmě provází celým naším životem, je to jeden z nejvýznamnějších českých skladatelů, a tak bylo nanejvýš logické, že jednoho dne jsme se dostali i k interpretaci jeho děl. Máme za sebou tři smyčcové kvartety, smyčcové trio a několik dalších děl a tím, že jsme na jeho hudbu zvyklí a z poslechu jsme ji znali již dávno, pracovalo se nám na jeho kvartetech dobře a snadno. Máme jeho hudbu velmi rádi

Máte zkušenosti s oběma verzemi Smyčcového kvartetu č. 2, v čem se liší a v čem jsou si podobné?

Velmi podobná je druhá (pomalá) věta. Krajní věty jsou poměrně hodně odlišné, a pocitově zde hodnotíme finální verzi Druhého kvartetu výše – je propracovanější a hudebně lépe postavená. Nově objevená raná verze je vcelku jednodušší, nicméně hravost první věty a dravost věty poslední jsou už pro Martinů dosti typické; skladba je zcela jistě hodna zaznamenání a důkladného prozkoumání!

Na koncertě zazní i smyčcové trio č. 1, které jste také premiérovali – čím je toto dílo zajímavé, jak jste se tehdy k premiéře dostali a co to pro vás znamenalo?

Oslovil nás tehdy Aleš Březina, jestli bychom se tria neujali, a pro nás to tehdy znamenalo velikou poctu – mít možnost premiérovat dílo takového skladatele, jakým je Bohuslav Martinů, se přeci jen v této době již nepoštěstí jen tak někomu! Na triu jsme tehdy velmi intenzivně pracovali, a jsme moc rádi, že to asi byla premiéra úspěšná – jinak by nás IBM neoslovil dnes podruhé.

Na co se těšíte a co Vás čeká (za příznivých podmínek) v roce 2021?

Především musím zmínit naši sérii komorních koncertů 4plus, kterou v Praze pořádáme již tři roky – v roce 2021 bude její náplní kompletní provedení smyčcových kvartetů A. Dvořáka u příležitosti 180. výročí jeho narození. Zemlinského kvarteto jako čtvrté kvarteto v historii natočilo na CD tento rozsáhlý komplet, a tak jsme chtěli tuto zkušenost přenést i na koncertní pódia. Co se týče dalších koncertů, máme na příští rok domluvená nejrůznější turné, ale kdo ví, jak to bude v příštím roce na této planetě vypadat… Můžeme si tedy společně jen popřát hodně zdraví a hodně štěstí!