20. výročí úmrtí Dr. Ulricha Uchtenhagena

Letos uplyne již 20 let od náhlého tragického úmrtí JUDr. Ulricha Uchtenhagena (*1926), který zahynul 31. ledna 2003 při automobilové nehodě v Zimbabwe. Tento vystudovaný právník a velký milovník klasické hudby byl nejen v letech 1961-1989 ředitelem švýcarské autorské ochranné organizace SUISA, nýbrž také osobním poradcem dvou velkých evropských skladatelů, jejichž osudy se setkaly ve Švýcarsku, totiž Paula Hindemitha a Bohuslava Martinů.

Byl to právě JUDr. Ulrich Uchtenhagen, často dodnes označovaný jako „guru of the collective management in music“, kdo navrhl B. Martinů na konci skladatelova života, aby po permanentním přesídlení z USA do Švýcarska zrušil své členství v ASCAP a začal být zastupován SUISA. Po autorově smrti v roce 1959 účinně pomáhal skladatelově vdově založit nadace B. Martinů nejprve ve Švýcarsku a pak v tehdy komunistickém Československu, kde byl jeho nejdůležitějším partnerem JUDr. Richard Klos, právník Českého hudebního fondu a později též Nadace B. Martinů. Pro Institut B. Martinů, jehož byl aktivním pomocníkem od okamžiku jeho založení v roce 1994, poskytoval právní poradenství při jednání se všemi nakladatelskými domy, ve kterých byla publikována skladatelova díla. Zásadním způsobem se JUDr. Uchtenhagen zasadil i o záchranu velkého množství autografů skladeb B. Martinů. Jakmile zjistil, že je skladatelova vdova Charlotte plna vděčnosti a  dobré vůle rozdává nejrůznějším interpretům a milovníkům skladeb svého manžela a nevede si o nich ani evidenci, přesvědčil ji, aby je všechny uložila v archivu SUISA, kde pro ni nechal vyhotovit xerokopie k volnému rozdávání. Všechny autografy slavnostně předal Nadaci a Institutu B. Martinů v roce 1999.

Po odchodu do důchodu se Ulrich těšil na vstup do kláštera, kde chtěl v klidu strávit zbytek života. Nad tímto privátním přáním však převážilo vědomí zodpovědnosti – ve svých téměř 70 letech přijal nabídku Organisation mondiale de la propriété intellectuelle (OMPI) a odejel do Afriky pomáhat budovat místní ochranné autorské organizace. Nikdy však neopomněl navštívit prosincový Festival Bohuslava Martinů v Praze a setkat se svými přáteli z Nadace a Institutu B. Martinů, kterému pomáhal mj. formulovat dopisy nakladatelům v rané fázi přípravy Souborného vydání díla Bohuslava Martinů.  Při jedné ze svých prvních návštěv v roce 1995 obdržel z rukou Dr. Viktora Kalabise, tehdejšího předsedy Správní rady Nadace B. Martinů, jednu z prvních medailí, kterou nadace vůbec udělila.

Aleš Březina