Čirá radost. Frank Peter Zimmermann o Bohuslavu Martinů a jeho Houslovém koncertu

Od svého debutu v roce 1985 patří houslista Frank Peter Zimmermann k těm hostujícím umělcům, kteří často a pravidelně spolupracují s Berlínskými filharmoniky. Za ta léta provedl s tímto orchestrem všechny významné houslové koncerty. Ale nejen to, tu a tam zařadil do repertoáru  také méně známá díla. Rarity, které si zaslouží být znovu objeveny. V této sezóně hraje pod vedením Jakuba Hrůši Houslový koncert č. 1 Bohuslava Martinů. V následujícím rozhovoru Frank Peter Zimmermann hovoří o krásách a výzvách této skladby.

Martinů je jedním z největších skladatelů 20. století. Proč jsou jeho houslové koncerty tak zřídka prováděny?

Martinů má svou zcela vlastní hudební řeč. Jeho hudbu nemůžeme jen tak jednoduše zaškatulkovat, protože je velmi proměnlivá. Někdy impresionistická, někdy expresivní, někdy velmi rytmická, pak opět velmi vokální a lyrická. Odmítá jakoukoli stylistickou klasifikaci. Přidejte k tomu český idiom Martinů hudby: české taneční rytmy se složitými metrickými posuny! Jsou obtížně realizovatelné.

V roce 2012 jste již hrál s Berlínskými filharmoniky jeho Houslový koncert č. 2. Nyní interpretujete první. Jaké jsou rozdíly mezi těmito dvěma díly?

Druhý houslový koncert je v tradici velkého romantického koncertu. Martinů ho napsal v roce 1943 v americkém exilu pro Mishu Elmana, houslistu ze “staré školy”. Zcela odlišný je první houslový koncert Martinů, který vznikl o deset let dříve v Paříži: Martinů tehdy intenzivně studoval díla Igora Stravinského. Vliv ruského skladatele je silně cítit zejména ve dvou krajních větách. Koncert je napsaný pro Samuela Dushkina, interpreta, který se Stravinským měl úzký kontakt a jeho houslový koncert premiéroval. Vedle toho se ve třicátých letech Martinů zaobíral barokní formou concerta grossa, a i to je v jeho prvním houslovém koncertu patrné.

Jak moc je znát, že koncert byl napsaný pro Samuela Dushkina? Existují nějaké pasáže, které jsou typické pro jeho houslovou hru?

Mezi Dushkinem a Martinů panovala živá výměna názorů. Houslistu nebylo snadné uspokojit, protože chtěl, aby jeho part byl co nejvíce virtuózní. To dokazují ty pasáže trojhmatů. Chcete-li tento souzvuk zvládnout, musíte tlačit smyčcem proti houslím velmi silně. Já to vnímám skoro jako jakési "znásilnění" mého nástroje. A pak je zde mnoho kvartových intervalů a extrémně dlouhé skoky až do třinácté, čtrnácté polohy. Chytit čistě ten správný tón to je skoro jako vyhrát v loterii (smích). Myslím, že tyto velké intervalové skoky byly také Dushkinovým nápadem. Mimochodem, Dushkin nakonec nikdy tento koncert nehrál. Partitura se ztratila a objevila se až o desetiletí později. Teprve v roce 1973 provedl premiéru Josef Suk. A musím dodat, že Martinů sám byl profesionálním houslistou.

Jak ovlivnila tato skutečnost kompozici houslového koncertu?

To je na tom to krásné! Interpret okamžitě cítí, že tento koncert složil houslista. Navzdory všem obtížím je velmi “houslisticky” koncipován. Je to čistá radost ho hrát.

Co máte nejvíce rád na tomto koncertě? Co je pro Vás největší výzvou?

Slyšel jsem tento koncert jako třináctiletý na nahrávce s Josefem Sukem a okamžitě jsem jím byl fascinován. To nespoutané české muzikantství je strhující. V tom zároveň spočívá výzva pro nás interprety. Každý – ať sólista, dirigent nebo orchestr – si musí složité rytmy a časté metrické změny bezpečně osvojit, jinak existuje riziko, že se to celé rozpadne. Tato riskantní místa jsem cvičil naprosto pragmaticky s pomocí metronomu. 

Jak se v tomto koncertě projevuje souhra mezi sólistou a orchestrem?

Orchestr musí hrát velmi transparentně a lehce. Tento houslový koncert by měl být interpretován téměř jako barokní skladba.

Na co se nejvíce těšíte?

Vystupovat s Berlínskými filharmoniky je pro mě vždy vyvrcholením sezóny. Jsem velmi hrdý a šťastný, že můžeme spolu uvést dílo, které jsme ještě takto nikdy nehráli.  Naposledy tento koncert s tímto orchestrem hrál Josef Suk v roce 1980.

Původní rozhovor v německém jazyce najdete na stránkách Berliner Philharmoniker zde.