Řecké pašije na Salcburském festivalu

Jeden z nejvýznamnějších festivalů opery, hudby a činohry na světě Salzburger festspiele uvede ve dnech od 13. do 27. operu Řecké pašije od Bohuslava Martinů. Tato inscenace vznikla pod režijním vedením Simona Stonea a pod taktovkou Maxima Pascala, držitele ceny Young Conductors Award z roku 2014, udělené právě na Salcburském festivalu, a půjde o jeho první plně inscenovanou operu v prostorách Felsenreitschule. Salcburský festival již od roku 1950 uváděl díla Bohuslava Martinů, včetně světové premiéry jeho orchestrální skladby "Les Fresques de Piero della Francesca" v roce 1956. Premiéra opery "Řecké pašije" na Salcburském festivalu slibuje být nejen hudebním zážitkem, ale i důležitým uměleckým příspěvkem k aktuálním společenským debatám.

Více informací zde.

 

Opera "Řecké pašije" Bohuslava Martinů patří mezi nejhlubší myšlenková díla tohoto skladatele a zabývá se vážným tématem uprchlíků v nepřátelském cizím prostředí. Libreto vychází z literárního příběhu řeckého spisovatele Nikose Kazantzakise "Kristus znovu ukřižovaný" (anglicky Christ Recrucified) z roku 1951. Martinů získal inspiraci z motivů tohoto románu a vytvořil z nich mimořádně působivou operu s hlubokým humanistickým poselstvím. Libreto napsal sám skladatel podle Kazantzakisova románu, a originální zpěvní linka je v angličtině.

"Řecké pašije" měly pro Martinů zvláštní osobní význam, neboť se sám ocitl v situaci uprchlíka a zejména v posledních letech života ho stále více provázel stesk po domově. Martinů byl ve své rodné zemi považován za zrádce kvůli politickým okolnostem té doby, a žil proto v exilu. Získal sice americké občanství, ale situace v USA během McCarthysovy éry, kdy byl Čech považován za komunistickou hrozbu, ho postavila do těžké pozice.Ve své opeře se dotkl citlivého tématu, které bylo v době studené války aktuální - střet dvou národů.

Příběh opery čerpá inspiraci z náboženských lidových her. Odehrává se na řeckém venkově ve vesnici Lycovrissi v prvních desetiletích 20. století. Místní kněz Grigoris sezval shromáždění občanů k výběru účinkujících do pašijových her, ve kterých má hlavní postava, pastýř Manolios, ztvárnit postavu Ježíše Krista. Zatímco se vesničané připravují na tuto událost, náhle se zjeví uprchlíci, kteří žádají o azyl. Tato neočekávaná událost naruší dosavadní klidný život vesnice a vyvolá otázky víry a solidarity. Manoliosova snaha o pomoc uprchlíkům, které vyhnali Turci a kteří se ocitli v nouzi, ho postupně zatahuje do konfliktu s lakotným knězem Grigorise. Ten podněcuje část vesnice proti Manoliovi. Ačkoliv je Manolios čestný a soucitný, stává se terčem nenávisti ze strany xenofobních spoluobčanů a nakonec je zabit. Opera nás vtahuje do světa duchovního hledání a morálních zkoušek. Skrze emotivní hudební výrazy a symboliku se rozvíjí příběh o vnitřním zrání, svědomí a konfliktu mezi vírou a lidskými slabostmi.

Partitura "Řeckých pašijí" zahrnuje dva sbory - jeden představuje obyvatele Lycovrissi a druhý uprchlíky. Dva sbory zaujímají důležitou roli jako hudební a dramatické prvky Sbor obyvatel vesnice představuje tradiční a konzervativní pohled na svět. Jejich zpěv a harmonie odrážejí kolektivní myšlení obce a dobové prostředí. Sbor zprostředkovává pocity jednoty, strachu či nadšení, které vesničané sdílejí, a tím vytváří dojem uzavřeného společenství. Sbor uprchlíků naopak přináší kontrast a napětí. Jejich zpěv vyjadřuje utrpení, touhu po bezpečném útočišti a po lepší budoucnosti. Tento sbor symbolizuje odlišný pohled na svět, než je ten vesnický, a přidává hloubku a komplexnost do hudebního vyjádření. Jde o hlas lidí, kteří se ocitli v nouzi a hledají pomoc a soucit ve svém cizím a nepřátelském prostředí.

Opera "Řecké pašije" existuje ve dvou verzích, které se významně liší svou strukturou a charakterem. Tyto verze byly vytvořeny ve snaze zdokonalit a přizpůsobit dílo dramatickým a hudebním potřebám. První verze opery má zajímavou historii spojenou se skladatelovým životem a politickým kontextem doby. Martinů na ní pracoval v letech 1957-1959 během svého pobytu v USA. Tato doba byla poznamenána studenou válkou a politickým napětím, což ovlivnilo i jeho tvůrčí proces. Během této éry byl Martinů občanem USA, ale stále cítil silnou vazbu ke své vlasti a byl citlivý k palčivým událostem ve světě.

První verze opery byla oproti svému pozdějšímu přepracování kompaktnější, měla experimentálnější hudební charakter a více odrážela Martinů osobní styl. Přestože byla premiéra dohodnuta s londýnskou Royal Opera House Covent Garden v roce 1958 pod vedením významného dirigenta Rafaela Kubelíka, setkala se s nečekaným odmítnutím, a to i přes přímluvu českého dirigenta.

Odmítavý postoj londýnské opery však Martinů nezastavil, a ihned se pustil do intenzivního přepracování této verze. Druhá verze byla dokončena na počátku roku 1959, kdy skladatelovi zbývalo už jen několik málo měsíců života. Oproti první verzi se vyznačuje konvenčnější a kompaktnější strukturou. Její premiéra se uskutečnila díky úsilí a podpoře skladatelova přítele, P. Sachera, v Curychu v roce 1961. Bohuslav Martinů se jí však již nedočkal.

Naštěstí obě verze opery se nakonec dočkaly svého uvedení na operní scéně. Zásluhou skladatele a muzikologa Aleše Březiny byla v roce 1998 provedena odvážná rekonstrukce partitury první verze opery a byla premiérována na prestižním festivalu Bregenzer Festspiele v Rakousku, a to v koprodukci s Royal Opera House Covent Garden. Tím byla konečně splněna původní touha Bohuslava Martinů i Rafaela Kubelíka uvést první verzi opery na světovou operní scénu. Aleš Březina, který důvěrně zná obě verze, přirovnal původní verzi k "dramatickým freskám" nebo k "mozaice, kde jednotlivé scény a vstupy působí proti sobě." Druhá, tzv. Curyšská verze, která bude hrána v Salcburku, naopak připomíná "druh oratoria s úžasnými melodiemi a sborovými scénami," uvedl.

 

"Salcburská inscenace"

Za několik dní bude mít premiéru očekávaná inscenace opery "Řecké pašije" Bohuslava Martinů na Salcburském festivalu. Tato opera klade do popředí aktuální téma a položí nadčasovou otázku: Jak se zachovají místní obyvatelé, když skupina uprchlíků hledá ochranu v novém společenství?

Ve dnech 13. - 27. srpna 2023 bude opera poprvé uvedena na Salcburském festivalu v inscenaci režírované Simonem Stonem. Hlavním dirigentem bude Maxime Pascal, držitel ceny Young Conductors Award z roku 2014, udělené právě na Salcburském festivalu, a půjde o jeho první plně inscenovanou operu v prostorách Felsenreitschule. Salcburský festival již od roku 1950 uváděl díla Bohuslava Martinů, včetně světové premiéry jeho orchestrální skladby "Les Fresques de Piero della Francesca" v roce 1956. Premiéra opery "Řecké pašije" na Salcburském festivalu slibuje být nejen hudebním zážitkem, ale i důležitým uměleckým příspěvkem k aktuálním společenským debatám.

Více informací zde.